Vize Prahy 2043

Dystopie

Scénář přiblíží Prahu k jihoamerickým metropolím.

Vedení a správa města – opakované politické převraty, v pozadí jsou konflikty mezi velkými byznysmeny – podnikateli a mafiánskými rodinami. Praha je územně rozdělena na domény jednotlivých bossů, v chudých čtvrtích jsou to mafiáni, v „lepších“ částech jsou to „legální“ podnikatelé. Konflikty vznikají soupeřením bossů o kontrolu nad jednotlivými územími.

Praha v kontextu Evropy a světa – pro Evropu je Praha problematickým místem, kam se umisťují pouze ty aktivity globální ekonomiky a vládnutí, které mají nutnou vazbu na Česko. Lidé působící v tomto segmentu pobývají v Praze po omezenou dobu a žijí ve vlastních, pečlivě zabezpečených ghettech, bez jakéhokoliv kontaktu s domorodci. Schopní mladí obyvatelé Prahy hledají kvalitní vzdělání a posléze uplatnění v zahraničí.

Uspořádání města – Manhattanizace centra města, možná jen jeho částí; nejatraktivnější části historického jádra jako turistický Disneyland. Bydlení nejvyšších vrstev v uzavřených enklávách spíše mimo vlastní město; střední vrstvy bydlí rovněž v gated communities odstupňovaných podle příjmových skupin směrem od centra na okraj, s vlastními privátními ochrankami; na okraji „kompaktního“ města čtvrtě chudých ovládané mafiemi, s vysokou zločinností a minimální ochranou.

Veřejné služby a investice – soustřeďují se do vybraných částí centra a do obytných enkláv nejbohatších. Dominují výdaje na kontrolu a bezpečnost privilegovaných částí města a na zabezpečení koridorů podél komunikačních tahů tyto části propojující. Úpadek veřejné dopravy a auto jako jediná možnost dopravy osob znamená dopravní chudobu širších vrstev; částečné řešení obdobou tuk-tuků soukromníků, kteří odvádějí část svých zisků mafiánským bossům jako pojištění. Veřejné školství pouze pro nemajetné, spíše hlídání dětí a teenagerů než jejich vzdělávání.

Zásobování v „lepších“ částech drony a rozvážkou do domu. Střední vrstvy nakupují online nebo v nákupních megacentrech. Na periferiích rozvoj samozásobitelství, protože doprava do nákupních megacenter i dodávky do domu jsou cenově nedostupné.

Business as usual

Zavedené praktiky v managementu města přetrvávají, aniž by reagovaly na nové situace.

Vedení a správa města – permanentní konflikty mezi zájmovými skupinami – politiky, businessem a občany – s vytvářením ad-hoc účelových koalic dvou s cílem potlačit toho třetího. Nejde ani tolik o to, dosáhnout vlastních strategických cílů (ty snad ani neexistují), ale získat větší vliv a moc. Nelze prosadit nic, co by nepřinášelo bezprostřední politický/mocenský zisk. Oproti Praze 2023 se stane občanský sektor plně rovnocenným partnerem ve střetech s politickými leadery a businessem, za cenu toho, že se institucionalizuje a převezme i jinak metody a strukturu svých soupeřů. V politickém vedení pravidelné střídání extrémů populistické levice a populistické pravice.

Praha v kontextu Evropy a světa – město ztratilo veškeré zbytky aureoly jedinečného a atraktivního místa ve východní Evropě. V rámci střední a východní Evropy je Praha méně významná, než nejen Varšava a Budapešť, ale i Bukurešť a Kyjev. Ekonomika města se pomalu, ale soustavně zhoršuje. Občasné pokusy o nastartování rozvoje, a tím zviditelnění města velkými monstrózními investicemi (příklady z minulosti: olympiáda, velkostadion, nové letiště) skončí po dalších volbách, kdy se spočítá, že na to nemáme.

Uspořádání města – centrum města částečně jako turistická atrakce, další část jako kancelářské city a část jako luxusní bydlení. Centru výrazně konkurují kancelářské enklávy na obvodu města, takže část kancelářského centra se mění na brownfieldy. V bydlení „dokončená“ sociální polarizace – rozdělení částí města podle příjmových skupin, včetně gentrifikovaných čtvrtí (po Karlíně a Holešovicích Vršovice, Dolní Libeň, Petřiny, ale i některé bývalé vesnice na okraji).

Veřejné služby a investice – Rozdílná kvalita veřejných služeb a péče o veřejná prostranství podle sociálního statutu čtvrti. Minimální péče o prostředí a veřejné služby (typicky školství) v sociálních a etnických ghettech, typicky na sídlištích (ale ne všech). Velké napětí ve veřejných rozpočtech staví proti sobě požadavky na investice do dopravy, školství, zdravotnictví atd. I nadále v Praze „vyhrávají“ investice do dopravy včetně dotací na provoz veřejné dopravy, ale zmenšující se celkový objem rozpočtů vede k zhoršování kvality a dostupnosti veřejné dopravy. To dále zvyšuje tlak veřejnosti na investice do komunikací pro auta. Řada velkých projektů je vzápětí pohřbena následující mocenskou garniturou nebo utlumena nedostatkem prostředků – „Praha jako hřbitov velkých projektů“ (Jiří Hrůza).

Zásobování většiny domácností online, drony a rozvážkou do domu. Úpadek nákupních center, jako nový typ brownfieldů; část přeměněna na logistické základny distribuce drony a rozvážkou do domu. Střední vrstvy nakupují online nebo v nákupních megacentrech. Na periferiích rozvoj samozásobitelství, protože doprava do nákupních megacenter i dodávky do domu jsou cenově nedostupné.

Utopie

Pokračující vlna krizí započatá covidem a válkou na Ukrajině nakonec způsobí „zázrak“, kdy si lidé uvědomí, že o kvalitní život je třeba usilovat ve spolupráci. Utopický scénář začíná po tomto zázračném prozření.

Vedení a správa města – vládnutí je založeno na komunikaci a spolupráci mezi občany, podnikáním a státem. Zastupitelé a státní úředníci si uvědomují svoji roli a zodpovědnost vůči občanům. Politické vedení je poměrně stabilní a politické dění je „nudné“. Město spolupracuje s městskými částmi a s obcemi ve středních Čechách jako s rovnocennými partnery. Výrazné osobnosti starostů postupně vyrůstají v zastupitelstvech a často jsou v pozici starosty/primátora více volebních období, a to i tehdy, když se změní koalice (v minulosti to takto bylo v Praze, Hradci Králové, Plzni…)

Praha v kontextu Evropy a světa – Praha ani Česko nepatří mezi nejbohatší v Evropě, stejně jako Evropa není ekonomicky nejbohatším kontinentem. Evropa a v ní Praha a Česko ale poskytují obyvatelům nejvyšší kvalitu života, takže přitahují nejkvalitnější migranty z celého světa.

Uspořádání města – celý metropolitní region se plánovitě rozvíjí jako polycentrický celek. Sekundární centra jak v rámci Prahy, tak i v regionu mimo ni (například Kladno, Benešov, Beroun, Kralupy …) zajišťují rovný a snadný přístup obyvatelům celého regionu ke kvalitním veřejným službám. Řada pracovišť se přestěhovala z centra Prahy do těchto sekundárních center a uvolnila místo pro další zařízení služeb a bydlení. Bydlení je regulováno tak, aby lidé různých příjmových skupin sdíleli přinejmenším veřejný prostor a užívali tytéž služby občanského vybavení. V rámci města, ale i v rámci venkovského zázemí, je všude zajištěna dostupnost základní občanské vybavenosti i bezmotorovou dopravou (pěšky, na kole).

Veřejné služby a investice – Těžiště veřejných investic a výdajů se přeneslo z dopravy do zdravotnictví, sociální péče a vzdělávání. Je to proto, že snížená hybnost (vzdálenost dojížďky za prací a službami) a menší zátěž individuální dopravou snížily potřebu výdajů na dopravu, včetně dotací na veřejnou dopravu.

Zásobování domácností se částečně navrátilo k modelu cca první poloviny 20. století – všechno zboží denní potřeby je poblíž bydliště. Ostatní nákupy jsou online, dodávky do distribučních míst rovněž na pěší dostupnosti, popřípadě na venkově drony.