Marek Švehla
Za posledních dvacet let se tady toho moc neudálo. A za těch příštích dvacet let to ohledně dopravy, služeb a veřejného prostoru nebude příliš jiné.
Tomáš Vích
organický architekt, urbanista, publicista, autor knihy Náměstí Sametové revoluce o pražském architektonickém (ne)dění polistopadové éry
Konurbace Praha, fraktálně urbanizovaná struktura – makro, mezo, mikro
Konurbace Praha 2043 pohledem Středočechů
Praha roku 2043, stejně jako jiné metropole, jak už nás učil na fakultě architektury blahé paměti sociolog Jiří Musil, pulzuje permanentní revolucí, jak to pověstné srdce české kotliny. Systola/diastola – kontrakce/relaxace – příliv/odliv. Město svou gravitací přitahuje jednu generaci, aby pak tu následnou uvolnilo do svého okolí a do krajů bližších i vzdálených, do Roztok, do Sudet či na Puka Puka, kde dávají ptakopysci dobrou noc.
Pro orientaci rychlé historické shrnutí
V roce 1922 vznikla sloučením pražské aglomerace tzv. Velká Praha, čímž se 8 krát zvětšila plochou, 3 krát počtem obyvatel a vznikly všechny ty pěkné prvorepublikové čtvrti vnitřní Prahy. Po válce v 50. a 60. letech růst díky odchodu Němců zpomalil. V letech 1968 a 1974 došlo ke druhému velkému spojování a Praha se oproti roku 1900 rozrostla 24 krát plochou a 5 krát počtem obyvatel. Během 70. a 80. let vyrostla hradba monofunkčních unifikovaných sídlišť. Po pádu železné opony v 90. letech se Praha samovolně neřízeně vylila z hranic na předměstí a počet jejích obyvatel poprvé v moderní historii klesl, aby v nultých letech ztrátu částečně dohnala. V novém tisíciletí se probudil k životu Středočeský kraj, který v roce 2010 předstihl počtem obyvatel Prahu a v roce 2020 už získal sto tisíc lidí náskok a je nejlidnatějším a nejrychleji se rozvíjejícím krajem v České republice.
V 10. letech se Praha ve snaze zmírnit dopravní zácpy způsobené Středočechy snaží nově koncentrovat do svých hranic, ale drahá a často nehezká developerská výstavba není většinově dostupná, tak Praha zaznamenává po 90. letech již druhou dekádu v historii pokles obyvatel, který je v meziročních statistikách maskovaný odcházejícími občany, kteří se neodhlašují z evidence, a projevil se až v pravdivějším sčítání lidu v roce 2021. Bez zbytečných nadějí lze ve 30. a 40. letech 21. století realisticky očekávat, že i nová generace zavlaží svým odlivem blízké i vzdálené zápraží Středočeského kraje, kde je vše levnější a k tomu čerstvý vzduch, zahrada, stodola a přátelští sousedé.
Je to dobře nebo špatně?
Z hlediska ekonomiky města je odliv obyvatel v 10. letech na první pohled nežádoucí. Při bližším zkoumání není ale nijak nelogický. Není to tentokrát ani tak věc generačního vkusu, jako spíše neviditelné ruky trhu, která jde přirozeně tam, kde je nižší cenový práh a dost místa. Stále platí to, že za cenu garsonky pořídíte na zápraží 3x větší rodinný dům. Aby Praha zvítězila nad předměstím, musí něco nabídnout. Ale co? Středočeský kraj se už v roce 2043 pomalu učí a umí zajišťovat komfort, který zatím nabízela Praha. Je bezkonkurenční v dostupnosti bytů, ale výborná už je ve všech okresech i dostupnost vzdělání, sportu, kultury, obchodu a služeb. Rozvojem příměstské železnice se stává pražská konurbace polycentrickým územím, souměstím, od Poděbrad po Beroun a od Mělníku po Příbram relativně komfortně prostupná křížem krážem. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy se snaží Prahu seč může koncentrovat do „světově“ vysoké a husté metropole s tvrdým jádrem, ona ale, potvora, mezi tím přirozeně roztáhne svou fraktální sukni od Českého Brodu po Slaný a vyroste počtem obyvatel na dvojnásobek a plochou na osminásobek. Urbanizující se konurbaci můžeme nazývat posměšně sídelní kaší, kosmopolitně globální vesnicí, či ideálně zahradním městem, podstatné je ale jedno, že se zde v celé této nově spojené a propojené rozsáhlé oblasti stírá rozdíl mezi městem a venkovem.
Tři magnety: Město, Venkov a Město-Venkov, Ebenezer Howard, 1898
Město 21. století může mít díky dopravním technologiím všeho druhu nově výhody venkova a roztáhnout se do šíře, k volnosti a prostorovému luxusu. A venkov může mít, co se týká dostupnosti obchodu, bohatosti služeb a sportovního a kulturního vyžití výhody města. Čím se liší centrum od subcenter a stará koncentrovaná Praha od té nové polycentrické? Že tam jsou ministerstva, univerzity, pár muzeí a divadel, památková rezervace plná opilých turistů a drahé bydlení? Kdo to ale dnes v době virtuální reality a homeoficcu skutečně ocení? Důležité je, aby subcentra nezplaněla vlčími výhonky rychlostavebníků, ale zachovala si matrici měst a městeček se svými lokálními centry a náměstími s původním géniem loci a smyslem pro vzájemné poměry nejen ulic a domů, ale i lidí.
Kam výše popsanou novou perspektivou urbánní struktury mířím?
Prahu a Středočeský kraj není třeba nějak složitě transformovat, jen je nutno je citlivě a promyšleně regulovat. Města sama díky svému genetickému kódu ví, kam a jak růst. Stačí je prostě nechat se bez zbytečných bariér spolu spojit a vnímat je jako jeden velký polyfunkční a polycentrický celek. Jediné správné a logické řešení je vzít na vědomí skutečnost, že Praha už není milionové provinční město o 500 km2, ale 8x větší komplexní krajinná metropole o 4000 km2 zabírající 5 % plochy České republiky, kde žije 20 % obyvatel a vzniká 30 % HDP. Stačí změnit úhel pohledu a místo trochu většího stísněného historického města vidíme zdravou urbanistickou strukturu 21. století s věncem satelitů. Pravda, potřebovali bychom ještě zapracovat na důsledné prostupnosti a hlavně na vkusu Pražáků, aby vše bylo nejen účelné, ale i krásné. V době rozvinutých informačních technologií se to už ovšem nejeví jako neřešitelný problém, ale jako chytrá výzva.
Rozvojové oblasti a rozvojové osy, Politika územního rozvoje, 2023
Jak vypadá evropská metropole 21. století?
Moderní supercity už dnes není semknuté a vysoké jako Tokio, Šanghaj či New York, kde slabší povahy chytají agorafobii. Znovu objevujeme vzdušný luxus zahradních měst, jejich trvalou udržitelnost, tj. ekonomii, ekologii a sociální vlídnost. Město-venkov je fraktálně strukturovaná oblast, kde velká pražská subcentra mají okolo sebe další a menší, nízkopodlažní, pohodlná a bezpečná. Makro, mezo, mikro. Cílem jeho prosperity jsou spokojení zdraví lidé.
Utopie?
Nemyslím si.
